Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proběhlo 26. listopadu 2025 odborné setkání zaměřené na problematiku sexuálního násilí na dětech v prostředí institucionální výchovy. Kulatý stůl spolupořádalo Centrum LOCIKA, Freya a MŠMT zastoupené vedoucí oddělení metodického řízení Martinou Štěpánkovou Štýbrovou. Akce přilákala velký zájem – o účast se ucházelo více než 60 odborníků a odbornic z praxe, kapacita však byla pouhých 25 míst.
Sexuální násilí na dětech se může odehrávat v jakékoli rodině či instituci. Postihuje dívky i chlapce, často skrytě. Proto je klíčové vědět, jakou pomoc těmto dětem umíme nabídnout, i jakých věcí se v komunikaci vyvarovat, aby nedocházelo k retraumatizaci.
Cílem setkání bylo sdílet zkušenosti, zmapovat potřeby zařízení, představit dostupné zdroje pomoci a shromáždit podněty, které mají být dále využity při přípravě metodického pokynu k sexualizovanému násilí na dětech ze strany MŠMT a MPSV. Připravili jsme pro vás shrnutí z kulatého stolu, jež se konal v rámci projektu Sítě vzájemného učení k tématu sexuality napříč službami, podpořeného z ESF.
MPSV: Případová spolupráce a potřeby dítěte v ohrožení
Kristýna Jůzová Kotalová (MPSV) představila zkušenosti z oblasti ochrany dětí ohrožených sexuálním násilím. Zaznělo, že:
- OSPOD musí při práci s ohroženým dítětem vyhodnocovat komplexně situaci a potřeby dítěte – př. bezpečí, zdraví, vztahy, dopady do rodinného prostředí - cílem je zajištění bezpečí dítěti.
- V ČR chybí specializovaná malá zařízení pro oběti sexuálního násilí s terapeutickou podporou, i pro děti (mladé dospělé) s chováním náročným na péči.
- Systém zároveň není nastaven na individuálně přizpůsobenou péči, kterou oběti často potřebují (např. limity v zajištění genderově citlivého prostředí).
- Děti mohou být jak oběťmi, tak původci sexuálního násilí, přičemž v obou případech se jedná o ohrožené děti (např. potřeba naplnění potřeb v oblasti hranic chování, emočního vývoje aj.).
- Výzkumná zjištění MPSV (zprávy z 200 návštěv v zařízeních) ukazují pestrou škálu sexualizovaných projevů u dětí v ústavní péči.
- Nutná je intenzivní spolupráce OSPOD (koordinátor pomoci), zařízení, rodiny a externích odborníků a odbornic, ale v praxi to často naráží na kapacitní limity i absenci služeb.
Centrum LOCIKA: Praxe z našeho dětského advokačního centra
Za Centrum LOCIKA naše kolegyně Linda Sokačová, Kristýna Koubová, Kristýna Lištiaková, Lucie Horáčková představily fungování Dětského advokačního centra (DAC) inspirovaného modelem Barnahus. Linda Sokačová sdílela zkušenost k povaze násilí: „Sexuální násilí v rodině se nestane jen tak, vždy se tam dějí i jiné věci. Nesmíme se nechat ošálit, děje se ve všech vrstvách, i v rodinách, které na první pohled dobře komunikují.“ Společně jme pak hovořili o tom, že děti v ústavní péči jsou zranitelnější (mají například zkušenost s násilím z domova, ale dochází k němu i mezi svěřenci, či pachatelem je někdo z personálu zařízení).
Klíčové body z praxe
- Dětské advokační centrum našeho centra nabízí komplexní pomoc dětským obětem násilí v rodině a sexuálního násilí na dětech, většinu klientely tvoří děti- oběti sexuálního násilí – centrum má zkušenost s desítkami případů.
- Služby jsou poskytovány „pod jednou střechou“: psychologická podpora, právní informace, sociální práce, doprovod v trestním řízení a chatová krizová pomoc pro děti - tu mohou využít nejen oběti násilí, ale i děti, které trápí vztahové problémy, necítí se dobře v kolektivu, jsou šikanované apod.
- DAC spolupracuje s OSPOD i policií, nabízí materiály přizpůsobené dětem - např. Příručka Vše, co potřebuješ vědět o: trestním řízení, která vysvětluje srozumitelnou formou, jako pomoc mohou získat oběti trestné činnosti.
- Pokud se dítě svěří je klíčové ho ocenit za důvěru, ujistit ho, že to není jeho vina a být transparentní v tom, co se bude dít dál (povinnost oznámit či překazit, kdo v systému ochrany dětí má jaké role), nikdy neslibovat, že to bude tajemství.
- Trauma u dětí se projevuje velmi různě – od potíží s pozorností a agresivitou po somatizaci, sebepoškozování či rizikové chování v sexuální oblasti.
- Klíčový je traumainformovaný přístup, transparentní komunikace, nezpochybňování výpovědí a práce s osobními hranicemi. „Jsem tady, když budeš chtít mluvit“ – je vhodné nevyzvídat ohledně traumatu, dítě by mělo vědět, za kým a kdy může přijít, když bude potřebovat podporu. Je důležitý být opatrný s dotekem. Též není vhodné s ostatními dětmi v zařízení sdílet, co se stalo. Pokud se to rozkřikne, tak odolávat pokušení rozkrývat a vysvětlovat. Místo toho je vhodné například sdílet: „Každý máme jiné zkušenosti… Důležité je cítit se tady bezpečně…" apod.
- Velký důraz byl kladen na podporu profesionálů, kteří čelí náročným situacím a často jim chybí systémová opora.
Freya: Systémová práce se sexualitou v dětských domovech
Organizace Freya (Lucie Šídová, Stanislava Černá, Pavla Špeldová) představila roční program podpory dětských domovů v oblasti sexuality - spolupráce v rámci sítí vzájemného učení. Pavla Špeldová doplnila, že trauma informovaný přístup a prostředí přívětivé k sexualitě (dále jen PPS), o které Freya v zařízeních usiluje, jdou ruku v ruce. PPS označuje přístup v sociálních, školských a zdravotních organizacích, který je charakterizován otevřeným, respektujícím a odborně podloženým přístupem k sexualitě.
Zaznělo, že:
- Sexualita je široké téma a neznamená pouze sex – zahrnuje tělo, hranice, vztahy, bezpečí, komunikaci, soukromí i identitu.
- Personál domovů a služeb často řeší věci reaktivně, přitom pravidelná práce se sexualitou ve formě metodiky, supervizí a edukace pomáhá problémům předcházet.
- Program systémové práce se sexualitou zahrnuje:
- vytvoření týmu,
- analýzu potřeb personálu i dětí,
- tvorbu jednoduché metodiky,
- její začlenění do praxe a navázání na stávající dokumenty v zařízení,
- průběžné vyhodnocování.
„Zařízením doporučujeme zavést pozici Konzultanta pro oblast sexuality a vztahů. Může to být člověk, který v zařízení pracuje na jiné pozici a v rámci té má stanovený počet hodin pro novou roli,” doplnila Lucie Šídová k tématu systémové práce se sexualitou.
Freya provozuje nyní 3. síť vzájemného učení mezi dětskými domovy; změny v zařízeních budou součástí evaluační zprávy, která bude dostupná v roce 2026.
Freya nabízí širokou paletu vzdělávání pro zařízení náhradní rodinné péče, i sexuální výchovu pro děti a dospívající.
Co zaznívalo z praxe: problémy, potřeby a doporučení
Během skupinové diskuse účastníci a účastnice z dětských domovů, dětských domovů se školou, výchovných ústavů, středisek výchovné péče, ale i diagnostických ústavů popisovali širokou škálu problémů a chybějících podpor:
Mezioborová spolupráce – velké rozdíly v praxi
- Spolupráce OSPOD, SVP, policie, škol a zařízení je často nekonzistentní.
- Některé SVP suplují úlohu OSPOD, svolávají případové konference, připravují děti na výslechy.
- Zaznívaly zkušenosti s necitlivým přístupem policie, opakovanými výslechy či bagatelizací výpovědí dětí.
- Chybí jednotné metodiky a jejich dodržování v praxi – např. u útěků, gynekologických vyšetření nebo osobních prohlídek.
Zdravotnictví není připravené na děti s traumatem
- Zdravotnická zařízení někdy odmítají děti s náročným chováním.
- Gynekologická vyšetření mohou být pro dívky retraumatizující; zařízení by uvítala možnost doprovodu důvěrné osoby (např. přítomnost vychovatelky u vyšetření, nikoliv policejní cizí osoby) - k tomu lze uvést, že prohlídka těla (tedy i gynekologické vyšetření) oběti je dle zákona úkon v trestním řízení, oběť by tedy měla mít ze zákona do doprovod důvěrníkem nárok.
- Sdílena byla pozitivní zkušenost: psaní zpětných vazeb nemocnicím na nevhodné chování může vést ke změně postupů (př. zapracování do etického kodexu).
Nedostatek služeb a kapacit
- Chybějí specializované služby pro děti s náročným chováním, i pro starší 18 let.
- Diagnostické ústavy jsou přeplněné, děti čekají déle, než jim bylo řečeno.
- Zkušenost z praxe některých dětských domovů - byly uváděny případy, kdy jim byly předány děti, které nebyly adekvátně diagnostikovány nebo jejichž péči nelze v podmínkách zařízení zajistit.
Trestní řízení bývá pro děti zátěží
- Opakovaná vyšetření, výslechy a dlouhé trestní řízení vedou k tomu, že děti své výpovědi odvolávají – i z důvodů, že už nechtějí proces dál absolvovat.
- Dítě je často vyslýcháno cizími lidmi, bez kontinuity podpory.
- Oceněna byla možnost využít institut důvěrníka dle zákona o obětech trestných činů (č. 45/2013) a podpora ve formě právních informací Centra LOCIKA.
Cenné zkušenosti a příklady dobré praxe
- Důležité je včasné svolání případové konference - společný plán pro zajištění bezpečí dítěte a dalšího vývoje dítěte.
- Sdílena zkušenost citlivého přístupu policisty, který odložil výslech a umožnil jeho uskutečnění tehdy, kdy se dítě cítí bezpečněji.
- Edukace dětí i personálu v oblasti sexuality a hranic pomáhá otevírat témata, komunikovat o sexualitě a vztazích.
- Supervize a podpora personálu, který se potýká s extrémně náročnými situacemi. Zazněla i podpůrná role zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu při MŠMT, který pomůže nasměrovat v systému pomoci.
Závěrečné sdělení: připravujeme pro vás…
Ve spolupráci s MŠMT a organizací Freya plánujeme další kulaté stoly k tématu sexualizovaného násilí na dětech v roce 2026.
Děkujeme za podnětnou diskusi. Kulatý stůl ukázal, že téma sexuálního násilí v institucionální péči je vysoce aktuální a odborníci z praxe volají po posílení a zefektivnění mezioborové spolupráce, jasném metodickém vedení, které by určovalo, jak postupovat v případech sexualizovaného násilí na dětech, a po rozvoji specifických služeb pro děti. Důležitá je také podpora terénní a preventivní práce s rodinami, edukace personálu zařízení i dětí v oblasti práce se sexualitou a větší citlivost v trestním řízení, zdravotnictví i při kontaktu s policií a OSPOD, kde se stále objevují předsudky a neempatické jednání vůči dětem. Stejně zásadní je podpora profesionálů, kteří se v této náročné oblasti pohybují – jejich wellbeing a péče o ně často zůstává opomíjena.
