Často kladené otázky

Pro veřejnost a média

FAQ PRO ODBORNÍKY

Mám obavy o to, že se mému žákovi doma nedaří dobře, co mám dělat?
Kontaktujte osobu pověřenou na škole řešením této problematiky (školní psycholog, preventista, ředitel) a společně domluvte další postup. Případně pro konzultaci postupu je možné využít některou z poradenských linek uvedených níže.

Dítě se mi samo svěřilo, že doma zažívá násilí, co mám dělat?
Oceňte dítě za důvěru, ale určitě mu neslibujte, že se nikdo nedozví, co Vám řekne. Jste vázáni oznamovací a ohlašovací povinností vůči OSPOD a  v případě vysoké míry jistoty, že je dítě týráno, tak vyplývá oznamovací povinnosti vůči Policii ČR.  Na tuto situaci je důležité dítě předem upozornit. Během rozhovoru vytvořte bezpečnou atmosféru, dítě vyslechněte, ale nedoptávejte se na podrobnosti, ani se nesnažte získat co nejvíce “důkazů”. I na závažná sdělení reagujte klidně.  Během hovoru rozhodně nepoužívejte otázku “ Proč” nemluvte špatně o  rodičích  ani  jiné blízkých  osobách. Naopak  je dobré zdůraznit, že násilí v rodině není v pořádku, není to v žádném případě chyba dítěte a existuje možnost pomoci. Domluvte s dítětem další postup (kontaktování OSPOD, Policie ČR, předání kontaktu na krizové centrum či linku). 

Může dítě požádat o pomoc i samo, bez rodičů?
Ano, podle ustanovení § 8 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, dítě má právo samo bez vědomí i souhlasu rodičů požádat o pomoc OSPOD, státní orgány,  školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb či další služby pro děti pověřené sociálně-právní ochranou. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. 

Jaké jsou možnosti zajištění bezpečí dítěte pokud v jeho rodině dochází k násilí?
Bezpečí dítěti je možné zajistit několika způsoby:

Pokud v rodině dochází k násilí, je možné využít institut vykázání násilné osoby, a to

- OSPOD  může podat jménem dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k ochraně dítěte před domácím násilím dle ustanovení § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Tento návrh může podat i dítě samo, pokud je starší 16 let. Na jeho základě dítě může zůstat doma v bezpečí s neabusivním rodičem a násilný rodič má zamezený přístup domů i k dítěti.

- Lze využít i institutu vykázání násilné osoby ze společné domácnosti a jejího okolí podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Může se tak stát při přímém zásahu PČR v rodině při např. násilném incidentu, či na základě zdokumentovaných minulých událostí. Rodině může s postupem pomoci Intervenční centrum, které je v každém kraji. jejich seznam najdete na (http://www.domaci-nasili.cz/)Rodina rovněž může využít možností utajeného azylového či krizového ubytování. Tyto služby v Praze nabízí např. ACORUS či ROSA.Pokud je dítě závažně ohrožené a nejde situaci řešit jinak, může být na vlastní žádost, žádost rodiče či na návrh OSPOD umístěno do tzv. ZDVOP (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc). Známá je síť tzv. Klokánků, služby též poskytuje např. SOS Sluníčko či Dům tří přání, kteří úzce spolupracují s rodinou i školou dítěte. Při umístění dítěte je vždy třeba spolupracovat s OSPOD.

Co to je oznamovací povinnost dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí?
Oznamovací povinnost vyplývá ze zákona č. 359/1999 Sb.,  o sociálně-právní ochraně dětí a ukládá školám a školským zařízením (a dalším jmenovitě uvedeným subjektům) povinnost oznámit bez zbytečného odkladu orgánu sociálně-právní ochrany dětí p skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti, na které se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje, tzn. i děti ohrožené násilím v rodině.Za splnění oznamovací povinnosti odpovídá ředitel školy/školského zařízení. Při nesplnění této oznamovací povinnosti lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Pokud oznamovatel požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených
v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje.

Co to je oznamovací povinnost dle trestního zákoníku a na koho se vztahuje?
Oznamovací povinnost ve vztahu k zákonem vyjmenovaným trestným činům má každá osoba, která se hodnověrným způsobem dozví, že někdo jiný páchá trestný čin. Toto upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Pokud se tedy kdokoliv hodnověrně dozví, že jiná osoba páchá trestný čin uvedený v § 367 a páchání trestného činu nepřekazí,  je jeho počínání kvalifikováno jako trestný čin neoznámení  trestného činu. Nejčastěji se překažení docílí právě oznámením Policii ČR či státnímu zástupci. V praxi se u dětí týká především o případy týrání svěřené osoby
(§ 198), znásilnění (§ 185), pohlavního zneužití (§ 187) a  zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193).  Dále je třeba mít na paměti i povinnost oznámit již spáchaný trestný čin – pokud se hodnověrným způsobem dozvíme, že někdo jiný spáchal trestný čin, oznamovací povinnost máme ve vztahu k trestnému činu týrání svěřené osoby. Již tuto povinnost nemáme ve vztahu k trestnému činu pohlavního zneužití či znásilnění. Oznamovací povinnost plníme oznámením státnímu zástupci či Policii ČR. Oznamovací povinnost není splněna, pokud bychom toto oznámení učinili vůči nadřízenému či OSPOD. 
Pokud bychom výše uvedené povinnosti nesplnili, svým jednáním bychom mohli naplnit  skutkovou podstatu trestného činu nepřekažení či neoznámení trestného činu. 

Mohu být obviněn/a z falešného nařčení, pokud někoho nahlásím a podezření se nepotvrdí?
Ne. V plnění oznamovací povinnosti nelze spatřovat křivé obvinění. Trestného činu křivého obvinění se dopustí ten, kdo jiného lživě a úmyslně obviní z trestného činu a to rozhodně není případ, kdy reagujete na obavy, že s dítětem je špatně zacházeno.

Mohu případ nahlásit na OSPOD i anonymně?
Ano. Je to možné. Můžete požádat o utajení jména oznamovatele. Pokud však činíme oznámení Policii ČR či státnímu zástupci, je třeba prokázat, že jsme překazili či oznámili spáchání trestného činu (sami jsme se nedopustili spáchání trestného činu neoznámení či nepřekažení trestného činu), proto je třeba oznámení učinit s určením totožnosti.

Na jaké informace od OSPOD mám jako učitel právo?
OSPOD je velmi striktně vázán mlčenlivostí a nemůže tak škole sdělovat de facto žádné informace. Pokud je škola oznamovatelem a při oznámení požádá o sdělení informací, OSPOD sdělí, zda se jednalo o dítě, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje. Při účasti zástupce školy na případové konferenci je však situace jiná. Součástí přípravy případové konference je podepsání mlčenlivosti účastníky (tedy učitel nebo pracovník zastupující školu). Mlčenlivostí jsou tak vázáni všichni zúčastnění odborníci na případové konferenci. Na případové konferenci jsou seznámeni s aktuální situací a to především proto, aby mohly být hledány další kroky vedoucí ke stabilizaci situace a pomoci dítěti. Vždy je třeba dbát na ochranu citlivých údajů o dítěti a je důležité, aby o detailech rodinné situace byli informováni jen ti, kteří tyto informace potřebují k tomu, aby dítěti mohli pomoci. Je třeba zmínit, že pracovník školy, který se dozvěděl informace při jednání případové konference, tak má povinnost zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. 

Považuje se za ohrožené i dítě, které je svědkem násilí mezi rodiči, ale samo napadáno není? Mám i tyto případy oznamovat OSPOD?
Ano. Podle paragrafu 6 písmena g zákona č. 359/ 1999 Sb. se považuje za dítě ohrožené i dítě, které je které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte,pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. I na tyto děti se vztahuje oznamovací povinnost  školských pracovníků vůči OSPOD.

Vznik FAQ byl podpořen z grantu Nadace O2, děkujeme.