Někdy si potřebná slova musíme říct sami – a i to má velkou hodnotu.
Co byste dnes vzkázali svému sedmiletému já?
Možná by to nebyla velká slova. Jen pár vět, které jsme tehdy potřebovali slyšet – ale nikdo je neřekl.
Někdy nám nezbývá nic jiného, než abychom si ty důležité věci řekli sami. A to je v pořádku. I to má smysl.
Protože laskavost, pochopení a přijetí si zasloužíte vždy – přesně takoví, jací jste.
