Jak si nastavit „zdravé“ hranice na sociálních sítích
Na sociálních sítích trávíme čím dál tím víc času. Umožňují nám propojit se s našimi blízkými, ale i s lidmi z druhého konce světa. Přináší nám zábavu, nové podněty a inspiraci. Důležitost sociálních sítích navíc vzrostla během dlouhodobé izolace vyplývající z pandemie COVID 19.
Sociální sítě mají však i své stinné stránky. Patří mezi ně například informační přehlcení a vyvolání dojmu, že životy druhých jsou krásné, bezproblémové, naplněné štěstím a aktivitou. Tyto aspekty sociálních sítí mohou vést ke srovnávání s druhými, vyvolávat zášť, a díky tomu negativně ovlivňovat naše psychické zdraví.
Co tedy můžeme udělat pro to, abychom mohli dále využívat sociální sítě, a přitom si zachovat psychické zdraví?
Vyhodnotit rizika vs. benefity a limitovat čas strávený na sociálních sítích
Prvním krokem k vyhodnocení rizik vs. benefitů sociálních sítí je zhodnocení času, který na sociálních sítích trávíme. Klíčové otázky zní – kolik času na sociálních sítích denně trávím? Přijde mi tato časová investice v pořádku vzhledem k benefitům, které mi sociální sítě přinášejí? Když porovnám čas, který trávím na sociálních sítích, s časem, který věnuji jiným pro mě důležitým aktivitám, stojím si dobře?
Pokud odpovědi na tyto otázky vedou k zamyšlení, že bychom na sociálních sítích měli trávit méně času, můžeme přejít ke kroku číslo dva. Druhý krok spočívá v nastavení časových limitů pro dobu strávenou na sociálních sítích. Může se například jednat o jasné stanovení času pro každý den (např. 1 hodina na sociálních sítích), anebo maximální doby brouzdání po sociálních sítí (např. vždy max. po 15 minutách sociální sítě vypínám) popř. naopak o stanovení doby bez sociálních sítí (např. když trávím čas s rodinou/jsem v přírodě/jedu tramvají, mám sociální sítě vypnuté).
Z výzkumů vyplývá, že plánování pauz od sociálních sítí přispívá k lepšímu psychickému zdraví.
Vybudovat si funkční rutinu
Třetím krokem (po vyhodnocení a ohraničení času stráveného na sociálních sítích) je identifikace pocitů prožívaných při brouzdání po sociálních sítích. Pokud se cítíme osaměle, úzkostně, naštvaně či frustrovaně, měli bychom zvážit, jak brouzdání po sociálních sítích přizpůsobit či modulovat, aby k těmto negativním pocitům nedocházelo. Můžeme například smazat ty sociální sítě, které v nás tyto pocity vyvolávají nejsilněji. Nebo můžeme přestat sledovat některé z profilů/stránek/skupin, díky kterým negativní emoce na sociálních sítích často prožíváme. Můžeme také přerušit kontakt s lidmi, se kterými nám komunikace nic nepřináší, případně dokonce vede ke konfliktům.
Důležité také může být vymyslet pro sebe „záchrannou síť“, kterou můžeme využít ve chvíli, kdy již negativní pocity díky sociálním sítím prožíváme. Pro záchrannou síť mohou dobře posloužit sebepečující aktivity jako například procházka, jóga či jiná relaxační aktivita, čtení knihy, poslech hudby, osobní kontakt se svými blízkými. Může jít o cokoliv, o čem víme, že nám to přináší radost a dokáže to zaměstnat naši pozornost.
Mezi další hranice, které může být užitečné si na sociálních sítích nastavit, patří:
- Netrávit čas na sociálních sítích hodinu před spaním.
- Ve chvíli, kdy si uvědomíme, že na sociálních sítích bezcílně a bezmyšlenkovitě scrollujeme, sociální sítě vypnout.
- Nesdílet na sociálních sítích intimní informace.
- Sledovat jen takové profily/stránky/informace, které nám přináší pozitivní (popř. neutrální) pocity, nebo nás nějak jinak obohacují.
Stanovení „zdravých“ hranic na sociálních sítích nám může pomoci zkvalitnit a zpříjemnit čas, který na sociálních sítích trávíme.
Inspirace článkem
https://www.uab.edu/news/youcanuse/item/12851-how-to-set-healthy-boundaries-on-social-media
