Dlouhodobé učení nevzniká ze strachu, ale z porozumění souvislostem.
Mnozí z nás vyrostli v přesvědčení, že děti se učí hlavně prostřednictvím strachu a sankcí.
Trest sice může chování na chvíli zastavit, ale dlouhodobě neučí, jak se zachovat jinak. Naopak může vést k vyhýbání, lhaní a odporu.
Přirozený důsledek naopak vychází ze situace samotné a dává dítěti možnost pochopit souvislosti, nést odpovědnost a něco napravit.
Nejde o benevolenci, ale o jasné a klidné vedení, které podporuje skutečné učení a vnitřní motivaci. Právě proto přirozené důsledky z dlouhodobého hlediska – na rozdíl od trestů – fungují.
