← Zpět

Úzkost u dospívajících

Pokud vaše dítě pociťuje nezvládnutelnou paniku a strach, je to známka toho, že něco v jeho životě není v pořádku.

Všechny děti a mladí lidé se někdy cítí silně znepokojeni a znejistěni, je to běžná součást jejich dospívání. Úzkost není obvyklý typ obav, u kterých se bojíme určitého člověka či situace. Je to pocit paniky nebo strachu, kdy často ani nedokážeme říci, proč a kdy takový stav přichází.

Úzkost se stává problémem, pokud v ní člověk uvízne nebo to je pro organismus zahlcující, ohrožující a nezvladatelný okamžik. Pokud trvá delší dobu, cítí se dospívající vyčerpaně a izolovaně, omezuje své aktivity. 

Pokud vaše dítě pociťuje nezvládnutelnou paniku a strach, je to známka toho, že něco v jeho životě není v pořádku a potřebuje pomoc, aby zjistilo, v čem je problém. Můžete mu pomoci - poskytnout emoční podporu, vypracovat plán praktických strategií a hlavně najít odbornou pomoc.

Mladý člověk může pociťovat úzkost z mnoha různých důvodů. Následující situace mohou u některých dětí a mladých lidí vyvolávat úzkostné stavy:

  • zažívají hodně změn v krátkém čase (stěhování se nebo nástup do nové školy)
  • mají odpovědnost, která nepřísluší jejich věku (péče o rodinného příslušníka)
  • jsou v blízkosti někoho, kdo se dlouhodobě cítí velmi úzkostně (rodič)
  • mají problémy ve škole, něčeho je na ně moc (zkoušek, spolužáků, studijních nároků) 
  • zažívají ohrožující rodinné starosti (témata týkající se bydlení, peněz, dluhů)
  • jsou přítomni traumatizujicím zážitkům, při nichž se necítí v bezpečí (šikana, svědectví či jsou obětí nějakého druhu násilí)

Příznaky úzkosti většinou zahrnují různé kombinace tělesných, pocitových i myšlenkových projevů. 

Fyzické příznaky, které mohou doprovázet záchvat úzkosti nebo paniky:

hyperventilace (zrychlené dýchání), které způsobuje motání hlavy nebo mravenčení v prstech

pocit nemožnosti se nadechnout

žaludeční nevolnost

bolest či pocit tlaku na hrudi 

suchá ústa

silné pocení

třes po celém těle

návaly chladu či horka

stažené svaly

slabé nohy

syndrom dráždivého tračníku (IBS), průjem nebo potřeba chodit na toaletu častěji než obvykle

 

Myšlenky a pocity:

zaujetí znepokojujícími, děsivými nebo negativními myšlenkami

nervozita, vystrašenost, panika 

pocit zahlcení nebo mimo kontrolu

zděšení nebo obava ze zkázy 

přecitlivělost na pachy, zvuky nebo určité obrazy 

pochyby o schopnostech zvládnout každodenní nároky, jako je škola, přátelství, vrstevnické vztahy nebo různé sociální situace

zahlcení obavami do té míry, že je těžké se soustředit nebo spát

 

Možné vyrovnávací strategie:

 

stáhování se nebo izolace - včetně toho, že dospívající nechtějí chodit do školy, vzdalovat se od rodičů, být v sociálním kontaktu, nebo zkoušet nové věci

opakování určitého chování, jednání nebo rituálů (často nazývaných „obsedantně kompulzivní chování“)

jedí více či méně než je u nich obvyklé

sebepoškozování

 

Jak vašemu dítěti pomoci, pokud má akutní záchvat úzkosti?

Dítě se cítí velmi vystrašené, rozrušené nebo se obává vystupňování úzkosti až do panického záchvatu. V takovou chvíli je důležité pomoci mu uklidnit se a cítit se v bezpečí.

Co v těchto okamžicích můžete dělat?

Pokud jste mimo domov, odveďte je na místo, kde je méně lidí. (např. vystupte z tramvaje, nebo najděte klidné místo někde v rohu).

Pokud to je možné, posaďte je a poskytněte jim fyzický kontakt. Obejměte kolem ramen, chytněte za ruku, posaďte se blízko. 

Společně pomalu a zhluboka dýchejte. Při nádechu i výdechu můžete pomalu počítat pomalu do čtyř. Pokud je to příliš mnoho, zkuste začít s kratším intervalem. Pomůže to tělu uvolnit se.

Ujistěte je, že úzkost pomine a že budou v pořádku. Řekněte jim, že jste tady s nimi a společně počkáte, až to přejde. Že se nemají čeho bát. Může být užitečné popsat to jako vlnu, která má svůj vrchol, pak se zase láme a zmenšuje se. 

Ptejte se na to, co dělali včera. Přinuťte je mluvit o věcech, které mají a dělají rádi, odveďte pozornost od negativních myšlenek. Požádejte je, aby mysleli na příjemné místo nebo osobu. Může to být jejich ložnice, dům prarodičů, oblíbené místo v přírodě nebo tam, kde jste byli na dovolené.

Zapojte všech pět smyslů. Mohli byste společně přemýšlet o pěti věcech, které mohou vidět, čtyřech věcech, kterých se mohou dotknout, třech věcech, které slyší, dvou věcech, které cítí, a jedné věci, které mohou ochutnat. Spojení s tím, co vidí, dotýkají se, slyší, cítí a chutnají, je může přiblížit k přítomnému okamžiku a snížit intenzitu jejich úzkosti.

Nijak nezastavujte či nezabraňujte fyzickým projevům jako jsou třes, chvění, nebo pláč

Až záchvat přejde, dejte jim čas se zorientovat a nechte je odpočinout

Pamatujte, že každý je jiný a že vy a vaše dítě můžete v průběhu času společně hledat věci, které pro ně v těchto okamžicích fungují nejlépe.

Na základě zdroje:

https://youngminds.org.uk/find-help/for-parents/parents-guide-to-support-a-z/parents-guide-to-support-anxiety/

Tisková zpráva ke stažení

Stáhnout